Byla bouřlivá noc a temné stíny velkého pohoří, na jehož úpatí se rozprostíral hustý les, vytrvale bičoval déšť. Náhle se mezi stromy mihly stíny. Blesk rozčísl oblohu tak, že trochu světla proniklo hustými korunami stromů a ozářilo dvě postavy, které se snažily ukrýt mezi stromy. Další záblesk světla dopadl na jejich tváře, ve kterých byly patrné elfské rysy.
"Uf. Myslím, že jsme je setřásli." oddechla si Neela, která se právě opřela o strom.
"Tím si nejsem tak jistý." odvětil Aeon a neustále se rozhlížel kolem.
"Brácho to chce klid. Myslím, že to kouzlo cos použil je zmátlo natolik, že nás nebudou moct najít dobrých pár hodin. Mohli bychom se tu na chvilku utábořit a odpočinout si." opáčila Neela s lehkým úsměvem na rtech.
"Snad ano." vzdychl Aeon.
Posadili se pod stromy a rozdělali oheň a po chvilce usnuli vyčerpáním. Začínalo svítat, když najednou cosi zapraskalo. Aeon se trhutím probral z polospánku.
"Ségra!" sykl a štouchnul Neelo do žeber. Neela se zprudka posadila.
"Co se děje?" protáhla rozespale, ale její slova přerušil svist šípu. Oba se instinktivně přikrčili a šíp jim neškodně prolétl nad hlavou. Zabodl se s hrozivým zadrčením do stromu za nimi.
Z hlubokých stínů se vynořili ghůlové, odporá stvoření s popelavě šedou rozpadající se kůží a nebezpečně ostrými drápy. Jeden z nich se s rykem vrhl po Neela ta rychle tasila jednu z elfských dýk, které vynikali svou pružností a neobvyklou délkou, a prudce se po něm ohnala. Ghůlova a Neelina čepel se se zajiskřením skřížily. Okamžik na to oba nepřátelé odskočily od sebe a začali si vyměňovat sérii rychlých seků.
Aeon se pustil do křížku s druhým ghůlem. Ghůl po Aoenovi hodil dýku se zakřivenou čepelí, ten něco zamumlal a dýka se před ním zastavila a spadla na zem. Aeon se ušklíbl a ghůl se na něj šíleně vrhl. Aeon zašeptal "Orbum flamare". V ruce mu vzplála ohnivá koule a vrhl jí po ghůlovi. Ghůl zasáhla v půli skoku a okamžení ho žár spálil na popel. Mezitím se Neela obratně vyhnula dalšímu výpadu a bleskově vytasila druhou dýku. Její dýka proletěla vzduchem jako blesk a chladé ostří protlo místo, kde se ghůl rozplynul jako dým.
"Pojď! Než se tu objeví další." špitl netrpělivě Aeon. Neela se za ním rozběhla a chytila ho za ruku "Teleportare!" pronesl potichu a oba zmizeli. Objevili se na zcela neznámém místě zhruba uprostřed lesa. Najednou se na stejném místě objevili také ghůlí mágové. Vyslali proti nim koule energie.
"Defende!" vykřikl zoufale Aeon, ale něco blokovalo jeho magii. V jeho očích se zaleskl záblesk energetické koule...
Aeon se s trhnutím probudil a cítil jak jej polévá ledový pot. Přelétl pohledem jejich tábořiště. Oheň už vyhasínal. Pomalu vstal a rozhrábl žhavé uhlíky, ještě vrhl pohled na jeho sestru, která klidně oddychovala.
"Byl to jenom sen." řekl si a otočil na druhý bok a znovu upadl do neklidného spánku...
Příspěvky
